|
|
en/cs

Jak naklonovat GitHub s Fine-grained PAT

Fine-grained tokeny zněj jako dobrá věc. A jsou dobrá věc. Máte token, co má přístup jen na jedinej private repozitář, může dělat jen nějaké konkrétní akce a po určitém čase shnije. Supr, ne? [...]


Uzavřel jsem mír se ServiceLocator

Nebudu tady zbytečně do hloubky rozebírat, proč dependency injection skrze konstruktor je obvykle ta nejlepší cesta. Ve zkratce je to nádherně explicitní a lokální (tedy neglobální), nezamoříte si třídu nějakým frameworkem a knihovnou, testovatelnost bomba, no prostě boží. Cokoliv jinýho není tak čistý a přímočarý. [...]


(Ne)recenze: Non-stop od Briana Aldisse (1958)

Tahle kniha od Briana Aldisse z roku 1958 se mi do pařátků dostala překvapivě od vlastní mámy, která mi rychle vrazila do ruky nějakou knihu z vlastních zásob na služební cestu do Amstru. Svou úlohu kniha splnila a za to jsem vděčný (mámě, ne knize). Ovšem kniha samotná ve mně zanechala rozporuplný pocity a pořád se nemůžu rozhodnout, jestli to bylo špatný a jak moc. [...]


Variabilní písma, grade a CSS. A realita.

Jako správný naivní neznalec typografie jsem prostě použil nějakej líbivej font s rozumnou licencí, přesněji Quicksand od Andrewa Paglinawana (GitHub, Google Fonts). Je fajn, to přece půjde, říkal jsem si. Jenže pak přišly problémy a bylo nutné si zašpinit ruce tou typografií, tedy asi inkoustem. A zabil jsem tím pár večerů. [...]


Proč psát?

Úplně prvním argumentem je, že můj a váš mozek prostě nepoberou všechno. Chtě nechtě nepoužíváním informací spojení mezi neurony zeslábne a věc jako kniha Starship Troopers od Roberta A. Heinleina úplně zmizí z mysli. Už v podstatě nevím, o čem to bylo. Na jednu stranu můžu zajásat, že si ji můžu v důchodu zase přečíst, ale třeba se budu chtít taky věnovat jinejm věcem. Možná snažit se nechodit močit tisíckrát za noc, nadávat v dlouhý frontě v lékárně nebo všem vysvětlovat, jak to bylo za mejch mladejch let lepší. [...]